Magazín OKO

Ve Zlaté rakvi se opět splétá mysteriózní příběh s téměř westernovým dobrodružstvím v prostředí Uherska druhé poloviny 19. století. Adam Šarkan, veterán Americké občanské války, a Zuzana Kráľovičová se přidají k Pavlovi Dobšinskému na další výpravě za lidovými pověstmi. Do jejich životů znovu vtrhne temnota. Polapení zvráceného vraha spustí lavinu událostí, které Šarkana přinutí sáhnout po zbrani a probudit v sobě instinkty lovce lidí.

Kniha Život Samuela Beleta, vydaná v roce 1913, je napsaná podobným jazykem jako velké realistické romány 19. století. Text o životní pouti je lineární a nabízí dnes tak vzácné čtenářské pohodlí. Přečtete sto stránek v kuse, aniž by si to uvědomili. A pak přijde jedna z těch vět, jejichž tajemství Ramuz ovládá. Vychází v překladu Jiřího Reynka.

Jsme součástí vesmíru a přírody. Zní to možná už banálně, ale jak tohle propojení praktikujeme ve své každodenní životní praxi? Víme, že pokud stojíme o dobrý život, musíme vzít vesmír a přírodu do hry? Musíme je vnímat tak, jak je to pro nás dosažitelné - a to přesto, že to možná nejsou automaticky naši bezvýhradní fanoušci.

Pokud je vaším konečným cílem probuzení, pak přípravné praxe jsou nutností a tato kniha je váš dokonalý průvodce, protože obsahuje vše, co aspirující praktik potřebuje, aby mohl začít.

V centru příběhu stojí morálně poněkud rozkolísaný obchodník Ravinel, jehož manželství se spořádanou Mireille je narušeno, když se jim do cesty připlete cílevědomá lékařka Lucienne. Ravinelův dosud nudný život se postupně mění v noční můru, v níž se fatálně stírá hranice mezi realitou a přeludem.

Jeho texty jsou svěží, čtivé, chytré, zábavné a dýchají se čtenářem. Pro Peňáse, čerstvého šedesátníka, je čtenář nezbytnou postavou příběhu, někdy to vypadá, jako by mu psal spíš osobní dopis než článek pro redakci. Novodobá kulturní publicistika, ke které se tento osobitý autor hlásí, se odklonila od fejetonu, reportáže či literární kritiky… Je víc poučená, má hlubší psychologický ponor a širší pohled na svět.

Danielovi Hradeckému záleží na textu tak, jak by mělo každému, kdo se slovy zachází. Chce něco vyjádřit, s mimořádnou energií a zápalem, pokud možno bez frází a floskulí. Všechny jeho texty - včetně novinky Náměstí Práce - sálají s intenzitou infrazářiče, kterému se rozbil termostat a nejde ztlumit. Jeho nová sbírka je v širší nominaci na cenu Litera za poezii 2026.

Příběhy Paměti národa jsou pestré a dobrodružné. Často jsou to i příběhy těch, které jsme, jako jejich spoluobčané, nazývali pámbíčkáři, Němčouři, cikáni, úchylové, kriplové, ti divní…

"Tato kniha není určena k přesvědčování těch, kteří nechtějí být přesvědčeni. Poskytne však pevné opěrné body každému, kdo ji bude číst bez předsudků. Jako by se před námi najednou odkryla podivná znepokojivá země bohů, duchů a kovů, jejíž fantazijní labyrinty se sbíhají v jediném ohnisku, v „mýtu“ o „rase bez králů“, rase „svobodných“, „pánech Hada a Matky“ – jak je nazývá vznešený jazyk hermetických textů." Julius Evola

Červenec 1346. Na pláži v Normandii se vylodí deset mužů. Říkají si Psi z Essexu a je to neukázněná četa lučištníků vedená ostříleným kapitánem. Boj o trůn největšího království západní Evropy právě začal. Skupina bratří ve zbrani postupuje stále hlouběji na nepřátelské území směrem ke Kresčaku a uvědomuje si, že jde vstříc k bitvě, která se zapíše do historie. Nejprve však musí přežít krvavou válku, v níž dávno neplatí pravidla rytířství.